„Okno je oko do duše. Jako introvert nepotřebujete ta největší,“ říká architekt Libor Monhart

# architekt, Libor Monhart, Nová Valcha, Od západu nefouká?, Petr Klíma, Písek, Plzeň, podcast, rozhovor, Vila Skalka

Vloženo06. 11. 2025

Pro jubilejní 50. díl podcastu jsme se vydali do Písku za dalším z plzeňských „expatů“ Liborem Monhartem, který se na svoji profesní dráhu vydal již v 80. letech minulého století. V dialogu s Petrem Klímou mluví zkušený architekt o studiích u Emila Hlaváčka na pražské technice, prvních zakázkách pro písecká bytová družstva, polistopadové pracovní stáži v pařížském ateliéru Wladimira Mitrofanoffa i o vlastních realizacích, mezi nimiž vyniká vila Na Skalce a rezidenční soubor Nová Valcha v Plzni.

Rozhovor odkrývá Monhartův přístup k architektuře, založený na uměřenosti, práci s omezeními a respektu k místu. Architekt rovněž popisuje svůj posun od dlouholeté ateliérové praxe k nynější práci pro velkou developerskou společnost, kde zúročuje své zkušenosti. Libor Monhart věří, že i u velkých projektů lze zachovat poctivost navrhování a lidský rozměr architektury.

Co v rozhovoru uslyšíte:

00:31 – mládí v Plzni, studia v Praze, stáž v Paříži a práce v Písku

„Dostal jsem informaci, že DRUPOS České Budějovice zakládá v Písku pobočku. Tehdy to byla projektová organizace bytových družstev. A mně vždycky přišlo, že bych chtěl projektovat byty, nebo prostě bydlení pro lidi. Takže jsem po tom hned sáhl. A shodou okolností v Písku žila moje babička, měla tam rodinný domek, takže volba byla v podstatě jasná. […] Po dvou letech jsem měl první realizaci 48 bytů tady v Písku. Ukažte mi člověka po škole, který po dvou letech má takhle velkou realizaci. […] Když DRUPOS skončil, a já jsem zhruba ve stejné době taky odešel, nastoupil jsem na půlroční stáž do Paříže, do ateliéru Wladimira Mitrofanoffa, což byl poměrně známý pařížský architekt. Byl to syn ruských exulantů, už tehdy samozřejmě etablovaný a naprosto suverénní architekt. Bylo to strašně zajímavé, protože tam jsem se vlastně poprvé setkal s počítačovým projektováním. Takže to byla velká zkušenost.“

13:21 – vila Na Skalce v Plzni a obytný soubor Nová Valcha v Plzni

„Dům Na Skalce je moje láska. Oslovil mě kamarád, díky kterému jsem dostal tuhle příležitost a dodnes jsem mu za to vděčný. Nebylo úplně jednoduché to prosadit na úřadech, protože ten pozemek nebyl a priori určený k zástavbě, samozřejmě kvůli tomu, jaká je tam geomorfologie. Byla to původně zahrada, kam se vysypávaly nějaké odpadky. Takové zvláštní území. Nicméně to místo bylo kouzelné — výhled odtud je nádherný. Nakonec se nám to podařilo prosadit. Dům stojí na pilotech, je vyvýšený a zároveň vsazený do svahu, možná spíš vznášející se nad ním. […] Zajímavý soubor je také Nová Valcha. Podle mě skvělé místo pro bydlení. Od začátku byla naše představa taková, že to bude „finské bydlení“ v tom klasickém duchu. Tehdy, když jste se ptal na 80. léta, jsme totiž obdivovali finskou architekturu – tu výstavbu uprostřed finských lesů, ten způsob, jak tam lidé žijí a staví.“

26:21 – současná práce pro Central Group a developerské projekty

„Někdy na sklonku desátých let jsem cítil, že se už úplně nedostávám k navrhování tak, jak jsem si představoval. Práce byla čím dál víc manažerská, a to mi úplně nevyhovovalo. Chtěl jsem se zase vrátit ke strojům a znovu kreslit. Hledal jsem něco, co by bylo víc o samotné práci. A zrovna v té době hledal Central Group spolupracovníka, takže to tak hezky zapadlo dohromady. […] Velký developer má svoje standardy, které je potřeba dodržet. To mi ale nevadí, protože mě vždycky bavilo pracovat s nějakým omezením. Nedovedu si představit úplně volnou, ničím nesvázanou práci. Je to pro mě vždycky docela výzva. Pořád zde platí, že omítka není sprosté slovo. Okno je okno a tak dál. To omezení vlastně vede k tomu, že si prostě nemůžeme dovolit všechno. A já jsem za to rád.“

41:22 – Plzeň a Písek, reflexe

„Podle mě se změnila Plzeň hodně a myslím si, že určitě k lepšímu. Mám z ní dobrý pocit. Samozřejmě nežiji tam dennodenně, takže nedokážu posoudit nějaké věci, které se týkají třeba kriminality a podobné záležitosti. Ale zvenku je tam spousta talentovaných architektů a hodně zajímavé realizace. […] Například náplavka na Radbuze – to byl vlastně náš nápad. Přišlo nám, že by to místo mohlo být skvělé pro veřejný prostor. V ateliéru FACT jsme dostali zadání a zpracovali jsme na to studii a na tu pak navázala aktivita spolku k světu. Jakuba Mareše. My jsme se toho už pak neúčastnili. […] V roce 2017 jsme také udělili Cenu Hanuše Zápala budově Sutnarky, která nás nadchla hlavně tím vnitřním prostorem a otevřeností, která se vymyká školským stavbám. (pozn.: Cena Hanuše Zápala je veřejná architektonická soutěž vyhlašovaná primátorem města Plzně s cílem nalézt a ohodnotit nejkvalitnější stavby reprezentující architektonickou kulturu v Plzni za období posledních čtyř let; Libor Monhart byl porotcem dvou ročníků) […] V Písku jsou potenciálně docela velkou lokalitou zdejší kasárna. Vlastně takový brownfield, dá se říct. Jsou zde staré objekty píseckých kasáren a je na to zpracována urbanistická studie. Doufejme, že se to nějak urodí. Myslím si, že municipalita si vzala projekt za svůj a že se snaží hledat developery.“

O jakých projektech bude řeč:

Libor Monhart, Interhotel America v Písku (1993), foto: archiv Libora Monharta.

Libor Monhart – Vladimír Krajíc, budova Okresního archivu ve Strakonicích (1995), foto: Ester Havlová, Petr Jedinák.

Libor Monhart, Vila Skalka v Plzni (1997–2000), foto: Filip Šlapal.

Libor Monhart – Zdeněk Korch – Vladimír Krajíc, rekonstrukce pobočky České spořitelny v Písku (2008), foto: Filip Šlapal.

Libor Monhart – Zdeněk Korch – Vladimír Krajíc, obytný soubor Nová Valcha v Plzni (2010), foto: Petr Jehlík.

Ing. arch. Libor Monhart vystudoval v roce 1984 Fakultu architektury ČVUT. Poté nastoupil do písecké pobočky českobudějovického DRUPOSU a v roce 1991, po návratu z půlroční pracovní stáže v Paříži, založil vlastní ateliér. V letech 1994–2000 vedl studio společně s Vladimírem Krajícem; z této spolupráce pak vzešel ateliér FACT, jehož partnerem byl Libor Monhart do roku 2014. V současnosti pracuje architekt Monhart pro developerskou společnost Central Group; největší část jeho staveb je nicméně stále spojena s jeho domovským Pískem (rekonstrukce budovy pobočky České spořitelny, přístavba Gymnázia Písek) a s jihočeským regionem (Domov seniorů Na Jezárkách či Státní okresní archiv ve Strakonicích, za jehož návrh obdrželi Monhart s Krajícem čestné uznání Obce architektů). Mezi nejvýznamnější realizace Libora Monharta v Plzni patří vila Na Skalce a část obytného souboru Nová Valcha.