„Práce architekta stojí především na vztahu s klientem,“ říká architekt Lukáš Janout
# architektura, Lukáš Janout, Od západu nefouká?, Petr Klíma, podcast, rodinné domy, Rokycany
Vloženo27. 03. 2025
Text Markéta Hossingerová
V rozhovoru s Petrem Klímou rekapituluje architekt Lukáš Janout průběh své dosavadní působení v oboru. Jeho cesta vedla z rodného Oseka u Rokycan na vysoké školy v Brně a v Praze. Po zkušenostech z několika ateliérů Lukáš založil v hlavním městě vlastní studio, kde se věnuje i projektům v Plzeňském kraji. Jak ho ovlivnilo rodinné zázemí spojené se stavebnictvím? Co ho přimělo přejít od projektování k architektonické tvorbě? Jak vznikla jeho spolupráce s investorem na projektu hotelu Villa Fitz?
Lukáš Janout také otevřeně mluví o vyhoření, které před lety zastavilo jeho pracovní tempo. Popisuje příčiny svého kolapsu i postupný návrat do práce. Dnes se snaží lépe plánovat, delegovat práci a nastavit si zdravější pracovní režim. Jaké kroky mu pomohly znovu najít rovnováhu? A jaká opatření dodržuje, aby se mohl své práci dál věnovat?
O čem bude řeč:
04:43 – cesta k architektuře
„Když se bavíme o předpokladech pro profesi architekta, lidé obvykle zmiňují kresbu, představivost, matematiku a podobné dovednosti. Já si ale nemyslím, že bych v nich nějak vynikal – nejsem v nich špatný, ale považuju se za průměrného. Moje síla je spíš v odhodlání. Když si něco vezmu do hlavy a cítím, že to chci, musí být ta překážka opravdu velká, abych se nepokusil ji překonat. Myslím, že zápal a zaujetí jsou důležitější než talent – ať už jde o sport, architekturu nebo medicínu. Nakonec člověk s odhodláním dokáže víc než někdo, komu jde něco od přírody snadno.“
19:26 – syndrom vyhoření a návrat do práce
„Začal jsem špatně spát. Postupně se k tomu přidaly úzkosti – cítil jsem, že už mě ta práce vlastně nebaví, ale pořád jsem se snažil dohnat všechno, co bylo potřeba. Dělal jsem od pondělí do neděle, od rána do večera, bez přestávky. Jenže dřív nebo později to musí prasknout. Ten pomyslný led pod tebou se zlomí a najednou zjistíš, že nejsi schopný udělat vůbec nic.“
36:35 – Villa Fitz
„Datace projektu sahá někam k roku 1869, kdy vznikla původní vila, ve které teď sedíme. Původně šlo o obytnou stavbu, než se sem přestěhovalo ředitelství Mirošovských kamenouhelných dolů. Jeho ředitel, Johann Fitz, si vilu později koupil jako soukromou rezidenci a několik let tu žil – jeho jméno vila nese dodnes. Po jeho smrti ji rodina prodala, objekt pak sloužil různým účelům – byly tu úřady, dlouho tu sídlila vojenská správa. Pamatuji si, že jsem tu kdysi seděl ve vedlejší místnosti, která už dnes nestojí a čekal na výsledek branného řízení. Potom tu nějaký čas sídlila i policie. Stát vilu později prodal předchozímu majiteli, který ji chtěl přestavět na ubytovnu. Nakonec v roce 2017 vilu koupil Robert Beneš s jasnou vizí – přeměnit ji na hotel s restaurací, fitkem a wellness. Oslovil mě, jestli bych mu s tím nepomohl.“
O jakých projektech bude řeč:
Villa Fitz
rodinný dům v Bručné
Ing. arch. Lukáš Janout je český architekt působící v Praze. Vystudoval na Fakultě stavební VUT v Brně a Fakultě architektury na ČVUT v Praze. Před založením vlastní kanceláře nabyl pracovní zkušenosti v několika architektonických ateliérech. Je spolumajitelem architektonického studia Luni architekti a autorem instagramového profilu delniq, kde publikuje snímky nešvarů z tuzemských staveb.
