„New York se zaměřuje na udržitelnost,“ líčí architekt Jiří Boudník

# EHMK 2015, Jiří Boudník, New York, Od západu nefouká?, památky, Petr Klíma, Plzeň, podcast, rozhovor

Vloženo30. 01. 2025

Text Markéta Hossingerová

Ve druhém dílu rozhovoru s Petrem Klímou se architekt Jiří Boudník vrací ke svému návratu z New Yorku zpět do Česka v roce 2009. Popisuje počátky svého zapojení do projektu Plzeň 2015 – Evropské hlavní město kultury, v němž viděl příležitost zviditelnit město i pro zahraniční návštěvníky. Připomíná, jak se podílel na soutěži o ideový návrh druhé věže plzeňské katedrály, a jak z ní vzešla sbírka na navrácení zvonů. Co ho přivedlo zpět do Česka? Jaké impulzy přinesl Plzni? Jak byl přijat jeho návrh na dostavbu hlavního plzeňského chrámu?

Jiří Boudník v rozhovoru popisuje i svoji zkušenost z vedení stavebních projektů a realizací v Polsku, Německu a Rusku, kde čelil nejen technickým, ale i kulturním výzvám. Přibližuje rozdíly mezi architekturou ve střední Evropě a v USA a zmiňuje, jak si udržuje pracovní vazby na americký trh. Rozhovor se uzavírá jeho vášní pro záchranu historických staveb – konkrétně někdejší tvrze v Dolanech, jejíž obnova se stala jeho dlouhodobým cílem. Jak se podle něj liší americká architektura od té české? A jak se v jeho očích proměnila Plzeň?

 

Co v rozhovoru uslyšíte: 

00:30 – návrat do Česka a Plzeň 2015 

„Byl jsem tehdy v roce 2009 v nějakém kulturním domě, myslím, že se to jmenovalo Dům hudby. Právě v té době byl v Plzni i Rudy Linka, se kterým jsem se znal z New Yorku, a on měl kontakty na lidi z týmu, který pracoval na kandidatuře Plzně na titul Evropské hlavní město kultury. Řekl mi, že existuje skupina, která o tom přemýšlí, a protože jsem velký plzeňský patriot, ta myšlenka mě hned oslovila. Líbilo se mi, že by se Plzeň mohla víc zviditelnit pro zahraniční návštěvníky. Řekl jsem si, že se na tu schůzku přijdu podívat. Mluvil jsem tam s někým, možná to byla Marcela Krejsová, a rozhodl jsem se, že to budu sledovat blíž. A pokud ucítím, že můžu nějak pomoct, tak se zapojím. No, a nakonec jsem v tom týmu strávil několik let.“

8:00 – druhá věž pro chrám sv. Bartoloměje

„Vznikla výzva architektům a umělcům, aby navrhli druhou věž, a tam byl zajímavý moment. Já jsem nevěděl, jestli to máme rozjet, tu soutěž, nebo ne, protože někteří lidé v Plzni říkali: „Hele, tím si to tady strašně pokazíš. Architekti a památkáři tě nebudou mít rádi.“ Že jim sahám na jejich svatostánek.“

18:45 – mezinárodní pracovní zkušenosti

„V Moskvě mě nové stavby určitě zaujaly – jsou kvalitní a dobře postavené. Ale co mě opravdu fascinovalo, byly ty staré paneláky, které tam stály už dřív, podobné těm našim. V Moskvě měly v domě spáru širokou 10 centimetrů. Když jsem se na to podíval blíž, říkal jsem si, že to asi špatně odhadli. Místo 2 centimetrů nebo 15 milimetrů tam bylo rovnou 10 centimetrů. A co mě pobavilo – do té spáry prostě napatlali silikon, a to doslova rukou, žádná lišta, žádné hezké zakončení. Prostě to tam někdo rukou zamazal a hotovo.“

29:55 – New York a Spojené státy 

„Hodně k tomu přispěl starosta Bloomberg, který měl kolem sebe šikovné lidi, kteří na tyto změny kladli důraz. Díky tomu vznikly cyklostezky, což by si člověk nikdy dřív nepředstavil, že v New Yorku budou. Přibyly i ostrůvky pro pěší s místy k sezení – stolky a židle, třeba přímo před slavnou „Žehličkou“ na Broadwayi, která je tam vlastně přerušená. Veřejnost tyto změny vnímá pozitivně a architektura se stává „zelenější“ – recyklace dešťové vody, veřejné prostory, které už nejsou jen o dolarech a maximalizaci obytné plochy. Myslím, že je to změna, která už se nevrátí zpět k čistě ekonomickým faktorům. High Line na Manhattanu je skvělým příkladem toho, jak se město mění.“

38:50 – tvrz v Dolanech

„V současnosti je v tvrzi několik obyvatelných místností, což je skvělé, ale stále zbývá dost práce. Je potřeba dostavět věž do původní výšky, zastřešit ji a zprovoznit jižní barokní křídlo, kde by měl vzniknout letní amfiteátr nebo kino. Rád bych tam promítal filmy. V západním křídle jsem vytvořil sál o rozloze 60 m², který bude sloužit pro svatby, recitály nebo čtení básní. Chci tvrz otevřít veřejnosti, ale realizace je ještě otázkou několika milionů a let práce.“

 

O jakých projektech bude řeč: 

 

soutěž na ideový návrh druhé věže katedrály sv. Bartoloměje v Plzni

 

tvrz Dolany

 

Jiří Boudník (1970, Plzeň) studoval na stavební průmyslovce v Plzni a 4. července 1987 emigroval s matkou a sestrou do USA, o čemž napsal knihu A zalévej kytky – příběh uprchlíka. V letech 1989–1991 studoval umění na Munson Williams Proctor Intitute v New Yorku, poté přestoupil na The Cooper Union School of Art na Manhattanu. Nakonec mu učarovala architektura, a tak po dvou letech přestoupil na fakultu architektury Irwin S. Chanin School of Architecture, kterou jako děkan vedl John Hejduk (mezi Boudníkovými učiteli byli Peter Eisenman, Daniel Libeskind či Ricardo Scofidio). Studium absolvoval v roce 1997.

V letech 1997–1999 pracoval jako inženýr pro společnost Ysrael Seinuk and Associates. V letech 1999–2002 působil jako projektový manažer ve firmě J. A. Jones Construction, stavějící mrakodrapy na Manhattanu.

Dne 11. září 2001, kdy do věží Světového obchodního centra (WTC) naletěla letadla teroristů, pracoval na budově federálního soudu v Brooklynu. Již následujícího dne se podílel na záchranných pracích v troskách WTC a následně vypracoval několik 3D modelů této oblasti, což vedlo k založení firmy Brainstorm Computer Animated Solutions, která se zabývala koordinací LIDAR dat a živým přenosem do 3D modelů budov. S partnery pokračoval ve výrobě nejpřesnějšího 4D modelu areálu WTC, vycházející z původních nákresů budov a rozsáhlého archivu údajů, které během práce na Ground Zero shromáždil. O těchto zkušenostech také napsal knihu Věže – Příběh 11. září.

V roce 2002 založil ateliér Boudnik and Associates, věnující se designu a stavbě rodinných domů v New Yorku. V letech 2003–2008 pracoval jako architekt ve firmě Cetra Ruddy Inc. (NYC). V letech 2008–2020 působil ve vedoucích pozicích v několika nadnárodních i tuzemských firmách. V roce 2021 založil vlastní ateliér AJ. Věnuje se architektuře, ale i malbě, kterou zakomponovává do svých projektů.

 

Ateliér Jiří Boudník