„Stromy na náměstí by neměly být politickým tématem,“ míní krajinářská architektka Lucie Tlustá
# Lucie Tlustá, Národní památkový ústav, Od západu nefouká?, Paluba Hamburk, parky, Petr Klíma, podcast, rozhovor, zahrady, zelené střechy
Vloženo25. 04. 2024
Text Markéta Hossingerová
Lucie Tlustá před lety vyměnila Prahu za Plzeň a práci projektantky v soukromé firmě nahradila zaměstnáním na zdejším pracovišti Národního památkového ústavu, kde působí jako specialistka-krajinářka. Co ji k oběma rozhodnutím vedlo? Čím se v rámci své profese nyní zabývá? A jak hodnotí stav zeleně a parků v Plzni?
Kromě metodické a badatelské činnosti se Lucie nadále věnuje i vlastní tvorbě, zpravidla ve spolupráci s architektonickými kancelářemi. Společně s ateliérem projectstudio8 se například podílela na návrhu plzeňské Paluby Hamburk, která získala Grand Prix Architektů – Národní cenu za architekturu pro rok 2022 v kategorii Krajinářská architektura a zahradní tvorba. Kde ještě můžeme v Plzni nalézt výsledky Luciiny tvůrčí práce? Co teprve chystá? A čím je zvláštní její dům?
Co v rozhovoru uslyšíte:
00:30 – krajinářská architektka v Národním památkovém ústavu
„Zaměřila jsem se tenkrát na parkové úpravy v bývalých lomech, mapovala jsem tyto lokality a podařilo se mi to potom sepsat do článku. Takže i tohle může být činnost památkáře, nebo specialisty-krajináře.“
11:57 – stromy na náměstí, zeleň ve městech
„Měla jsem ten samý názor, tedy že stromy skutečně historicky, i z hlediska památkáře, na náměstí nepatří. Na druhou stranu náměstí je živý prostor pro lidi, takže zpříjemnit, nebo zlepšit podmínky pobytu je tam určitě potřeba. A zeleň je funkční. Určitě není cílem památkářů udělat z historických jader měst tepelné ostrovy. Domnívám se, že je to otázka nějakého kompromisu.“
16:48 – badatelská činnost
„Pokud se setkám s jakýmkoli úkolem, tak většinou jdu systematicky od vojenských mapování v 17., 18. a 19. století. Velmi pěkný zdroj pro naše účely je samozřejmě stabilní katastr a letecké snímkování od počátku 20. století. Ta 30.–40. léta už potom mnohé napoví.“
23:30 – Plzeň a zeleň
„Plzeň jako město se o zeleň poměrně dobře stará, nicméně svůj potenciál, myslím si, ještě úplně nenaplnila. To neustále opakované heslo Plzeň – město řek je velké téma a myslím si, že ještě čeká na svou příležitost.“
32:30 – spolupráce s architekty
„Na Doubravce jsme [s kolegy z projectstudia8] dělali velkou územní studii celé páteřní osy – Masarykovy třídy. Vytipovávali jsme tam prostory, se kterými by bylo dobré nějakým způsobem dále nakládat. Stěžejní téma je stromořadí, které je tam úplně od počátku, od založení té čtvrti. Na těch historických fotografiích je to krásně vidět.“
44:10 – vegetační střechy
„Extenzivní zelené střechy udělají vegetační kryt, který není pochozí a je relativně nenáročný na péči a na údržbu. Má ale celou řadu benefitů: zadržuje srážkovou vodu, má jisté termoizolační vlastnosti a v neposlední řadě je to vizuálně zajímavý prvek, obzvlášť pokud je ta střecha viditelná.“
48:20 – vlastní dům
„Já jsem se trošičku delší dobu srovnávala s tím, že jsme ve svahu. Ten dům je věžovitý, takže nemám přímý kontakt s terénem. Proto jsme chtěli udělat terasu, která bude navazovat přímo na terén. Vlastně jsme se snažili, byť máme dům ve svahu, udělat bezbariérovou formu bydlení, což se podařilo.“
O jakých projektech bude řeč:
Paluba Hamburk, 2022 (foto Matěj Hošek)
MŠ a ZŠ Tyršova v Plzni-Černicích, 2019 (foto Věra Šimečková)
Vlastní dům v Pecihrádku (foto Lucie Tlustá)
Ing. Lucie Tlustá je autorizovaná krajinářská architektka, absolventka oboru Zahradní a krajinná tvorba. Specializuje se na veřejný prostor, krajinu, historické zahrady a parky. Od roku 2014 působí v Národním památkovém ústavu, územním odborném pracovišti v Plzni v oddělení specialistů při odboru péče o památkový fond. Jako krajinářská architektka má za sebou realizace zejména ve veřejném prostoru, nejen v Plzni, ale i v Praze, ve Středočeském nebo v Jihomoravském kraji.
