Od Západu nefouká?

„Čeští studující nejsou horší. V zahraničí jsou ale větší možnosti,“ říká architekt a pedagog Martin Kaftan

# digitální architektura, Echorost Architekti, Fakulta architektury VUT Brno, Martin Kaftan, Od západu nefouká?, Petr Klíma, podcast

Vloženo17. 09. 2026

Text Radka Šámalová

Podcastovou sérii o architektuře Od Západu nefouká? po letní pauze otevírá dvoudílný rozhovor s architektem a pedagogem Martinem Kaftanem. První část rozhovoru sleduje Kaftanovu pozoruhodnou životní a profesní cestu z rodné Plzně přes New Jersey, Londýn a Štýrský Hradec do Znojma a na Fakultu architektury VUT v Brně. Od vyučení elektrikářem a služby u policie se Martin posléze dostal ke studiu architektury na New Jersey Institute of Technology a londýnské Bartlett School of Architecture, kde objevil svět digitální a parametrické architektury, který zásadně ovlivnil jeho další profesní směřování.

V rozhovoru s Petrem Klímou se Martin Kaftan ohlíží za studiem a prvními profesními zkušenostmi v USA, působením v londýnském ateliéru Foster + Partners i za návratem do střední Evropy, kde se postupně vydal cestou výuky a výzkumu. Mluví o možnostech digitálního navrhování a robotické výroby, o zkušenostech z předních zahraničních škol i o rozdílech mezi českým a zahraničním akademickým prostředím. Dnes jako vedoucí Ústavu experimentální tvorby na Fakultě architektury VUT v Brně předává své bohaté zkušenosti další generaci architektů a architektek a připomíná, že rozdíl mezi českými a zahraničními školami nespočívá ani tak v kvalitě studujících jako spíše v příležitostech, kontaktech a možnostech, které jim školy dokážou nabídnout.

Co v rozhovoru uslyšíte: 

01:32 – z Plzně do Ameriky a k architektuře

„Vystudoval jsem v Plzni střední učební obor s maturitou. […] Školu jsem skončil v osmnácti letech a za dva měsíce jsem šel na vojnu. Potom jsem nastoupil na policejní školu do Prahy, do Hrdlořez, kde jsem rok a půl studoval. A potom jsem normálně nastoupil jako policista. […] Následující tři roky jsem byl u policie, ale v průběhu toho jsem měl nutkání se dál vzdělávat. […] Přihlásil jsem se tedy na dálkovou ekonomickou školu v Praze a o víkendech jezdil na přednášky, kde jsem studoval asi dva roky. […] Poté jsem odjel s minimem angličtiny do New Jersey, kde jsem začal dělat au pair. […] Když jsem tam byl první rok, chodil jsem intenzivně na kurzy angličtiny. […] Teprve potom jsem začal studovat architekturu.“

16:40 – praxe v New Yorku a magisterské studium v Londýně

„Nejdřív jsem v New Yorku dělal s jedním architektem, který zároveň učil na Harvardu. Dělali jsme nějaké rekonstrukce, třeba bar, nějaké interiéry a podobně. Ale on neměl vždycky úplně peníze na to mi zaplatit, takže jsem si potom našel standardní práci. To už byla klasická, skoro bych řekl developerská architektura. Kancelář byla v super lokalitě, hned vedle Empire State Building, a jmenovala se A Square Architects. […] Později jsem podal přihlášku na Bartlett do Londýna. Byla to vlastně jediná škola, kam jsem se hlásil. Přihlásil jsem se tam na dva obory. Jeden byl M.Arch., tedy magistr architektury, který v té době vedl Neil Spiller. Působil tam také Peter Cook. A druhý byl magisterský obor, který se jmenoval Adaptive Architecture and Computation. […] Byli tam třeba lidé z Columbia University, kteří spolupracovali s Gregem Lynnem. To byli průkopníci digitální architektury – začínaly se dělat animace, různé bloby, Kaplického knihovna a takové věci. A to mě uchvátilo.“

31:17 – návrat do ČR z působení u Normana Fostera a akademická dráha v Grazu

„Po dvou letech práce pro Fostera přišla globální krize a oni najednou přišli o strašně moc zakázek. V té době byly na stole dvě možnosti. Buď dostanu pětiměsíční odstupné a odejdu, nebo to risknu, zůstanu a uvidím, co se během následujících měsíců stane – jestli mě stejně propustí, nebo si mě tam nechají. Já jsem se rozhodl odejít. […] Do Prahy jsme se vrátili tři – já, Jarda Hulín a Jirka Pavlíček. Jirka byl se mnou u Fostera, Jarda byl u Heatherwicka. Založili jsme společný ateliér Echorоst. Zjistili jsme ale, že to není tak úplně jednoduché, jak se zdá. Neměli jsme skoro žádné kontakty. Oni alespoň vystudovali v Čechách, ale já jsem v české architektuře neměl vůbec žádné kontakty. Navíc byla krize, takže projektů i soutěží bylo málo. Rozvoj ateliéru tak nějakým způsobem drhl. Asi po roce a půl mi napsal jeden bývalý kolega od Fostera, Rakušan, že v Grazu na institutu zaměřeném na média a digitální architekturu hledají člověka a jestli se tam nechci přihlásit. A tak jsem tam začal učit.“

43:14 – reflexe studia architektury v Čechách a v zahraničí

„Není o tom, že by studenti u nás byli horší. Myslím si, že třeba studenti u nás na VUT jsou ve spoustě věcí lepší než studenti na Bartlettu. Teď mám například devět magistrů, kteří půjdou do posledního ročníku před diplomem, a za celou dobu jsem asi neměl lepší studenty. Jsou výjimeční. A to je porovnávám i se studenty z jiných univerzit. Takže to není v tom, že by tady byli horší studenti. Myslím si, že je to spíš o příležitostech. V zahraničí jsou přece jenom větší možnosti, kam se po škole dostat, jaké navázat kontakty, a větší jsou i finanční možnosti samotných škol. V našem školství jsou limity, hlavně finanční, v tom, co si škola může dovolit. A to se potom samozřejmě projevuje i ve výuce. Také kurikula tam bývají dynamičtější. Nebojí se věci měnit, výuka se nějakým způsobem pořád vyvíjí. Samozřejmě i profesoři jsou lépe ohodnocení a je tam větší drajv.“

O čem byla řeč: 

Martin Kaftan: experimentální studie prostorových struktur a triangulovaných sítí, The Bartlett School of Architecture, UCL.

Ukázky projektové práce v londýnském ateliéru Foster + Partners: parametrické navrhování, optimalizace fasád a environmentální analýzy.

ECHOROST ARCHITEKTI, Parametrický pasivní rodinný dům v Hradci Králové, 2011.

ECHOROST ARCHITEKTI, Rekonstrukce pavilonu velkých savců na pavilon Amazonie – 3. místo v soutěži, Praha,  2012.

B.Arch. Martin Kaftan, MSc, Ph.D. studoval na New Jersey Institute of Technology v USA a na Bartlett School of Architecture v Londýně. Při výzkumu použití umělé inteligence v architektuře spolupracoval se sochařem Anthonym Gormleym. V New York City pracoval v ateliéru A-Squared Architects, v Londýně v ateliéru LeaKatz a dva roky u firmy Forster and Partners ve skupině Specialist Modelling Group. Od roku 2010 působil jako pedagog a výzkumník na Institute of Architecture and Media (IAM) na Graz University of Technology. Mezitím získal doktorát na Fakultě architektury ČVUT v Praze. V roce 2015 se stal vedoucím jednoho z ateliérů na Ústavu experimentální tvorby Fakulty architektury VUT v Brně, od roku 2019 pak celý ústav vede.