„František Sammer je klíčem k novým perspektivám dějin architektury,“ říká historička architektury Martina Hrabová
# architektura, František Sammer, historie, Le Corbusier, Martina Hrabová, Od západu nefouká?, Petr Klíma, podcast, rozhovor
Vloženo28. 11. 2024
Text Markéta Hossingerová
Martina Hrabová, historička architektury a autorka knihy „Galaxie Le Corbusier: svět přátel na fotografiích ze sbírky Františka Sammera“, v dalším dílu podcastové série vzpomíná na postupné odhalování indicií, které ji přivedly k fascinujícímu životnímu příběhu plzeňského architekta. František Sammer (1907–1973) totiž patřil k několika českým architektům, kteří pracovali přímo v pařížském ateliéru legendárního Le Corbusiera. Jak se František Sammer dostal z rodné Plzně do prestižního ateliéru v Paříži? A proč se Le Corbusier rozhodl právě jemu svěřit některé z klíčových úkolů svého týmu?
V rozhovoru Martina Hrabová popisuje nejen Sammerovu významnou roli v evropské moderní architektuře, ale soustředí se i na síť přátel a kolegů, kterou si architekt vytvořil během své kariéry, při níž putoval z Francie přes Sovětský svaz až do Indie. Tam badatelka objevila jeho zapomenutou sbírku fotografií. Jak k ojedinělému nálezu došlo a jak změnil Martinin pohled na Sammerův život a dílo?
Co v rozhovoru uslyšíte:
00:30 – disertace
„Časové vymezení bylo vlastně docela jednoduché. V případě bývalého Československa možnost vycestovat a pracovat v zahraničí skončila s únorem 1948. Bylo možné vystopovat nějaké vazby nebo komunikaci s Le Corbusierovým ateliérem i v pozdějších letech, ale už nešlo o praxe nebo stáže přímo v jeho ateliéru, ani o přímou spolupráci. Proto jsem si vymezila období od založení Le Corbusierova ateliéru v roce 1924 až právě po ten rok 1948. Mým cílem bylo zjistit, kdo z českých architektů v ateliéru skutečně byl a co tam dělali, protože v české historiografii panovala spousta mýtů a nepřesností. To mě motivovalo jít přímo ke zdroji – k těm nejpřesnějším stopám, které čeští architekti v ateliéru zanechali – a zjistit, jak to ve skutečnosti bylo.“
06:24 – František Sammer
„Jeho jméno jsem vůbec neznala. Musím přiznat, že jsem o něm nikdy předtím neslyšela. Poprvé jsem na něj narazila až v pařížském archivu, kde jsou vedeny velmi podrobné záznamy o tom, kdo v ateliéru působil a co přesně tam kreslil, v jaké době a na jakých projektech. Ve všech těch záznamech se neustále objevovala zkratka ‚SAM‘. Nějakou dobu jsem vůbec nevěděla, co znamená. A pak mě úplně ohromilo, když jsem zjistila, že jde o českého architekta Františka Sammera, o kterém jsem do té doby neměla tušení. Od té chvíle jsem se jen nestačila divit – jak jeho mezinárodním aktivitám, tak stopám, které zanechal tady u nás.“
16:05 – výzkumné cesty a záměry
„To byl vlastně důvod, proč jsem do své knihy začlenila i svůj osobní příběh. Stala se totiž zajímavá věc – historie Františka Sammera se prolnula s přítomností a zasáhla i do mého života. Poté, co jsem kontaktovala Edu Kriseovou, dceru Jindřicha Krise, abych se jí zeptala na vzpomínky na Františka Sammera, staly jsme se blízkými přítelkyněmi. Jsme v pravidelném kontaktu a naše společná zkušenost z Indie naše přátelství jenom utužila. Nebýt Edy, možná bych se odtamtud ani nedostala. Tohle propojení ale není jen osobní, týká se i profesionálních kruhů. Pamětníci bývalých asistentů Le Corbusiera, se kterými byl František Sammer v kontaktu, zůstávají propojeni třeba prostřednictvím svých potomků. Ti si stále pamatují tuto kapitolu života svých předků. Připadá mi to fascinující – a právě proto jsem použila označení ‚galaxie.‘ Tyto vazby mezi lidmi totiž dál žijí, spojuje je jedna silná osobnost nesmírně charismatického architekta.“
32:40 – v galaxii Le Corbusier
„František Sammer se prostě vydal do Paříže naslepo; zkusil štěstí, aniž by přesně věděl, co od toho očekávat. Díky jeho korespondenci během celého pobytu jsem získala nový pohled na Le Corbusiera. Tento jeho rozměr jsem do té doby neznala, a ani v literatuře jsem se s ním nesetkala. Corbusier byl totiž výjimečný svou štědrostí ve sdílení – nejen metod a pracovních postupů, ale také svého širokého profesního okruhu. Dokonce svým asistentům velkoryse pomáhal najít práci jinde, což bylo až pečující a přejícné. Vytvářel tím něco, co bych nazvala školou, i když to nebyla škola v klasickém smyslu. Byl to normální architektonický ateliér, ale s obrovským přesahem. Svým asistentům předával nejen dovednosti, ale také hodnoty a názory. Například silně v nich probouzel lásku ke klasické architektuře a antice. Kromě aktuálních projektů diskutovali hlubší témata, což se odrazilo i na jejich práci. Všichni dobře znali Corbusierovy publikace, ze kterých čerpali inspiraci. Corbusier své asistenty formoval na celý život. Ať už se později věnovali jakémukoli typu architektury, tato zkušenost pro ně byla vždy formativní.“
O jakém projektu bude řeč:
Kniha Galaxie Le Corbusier: svět přátel na fotografiích ze sbírky Františka Sammera
Mgr. Martina Hrabová. Ph.D., je historička umění se specializací na dějiny moderní architektury v přeshraničních souvislostech. Ve své doktorské práci se věnovala českým asistentům v Le Corbusierově ateliéru, mezi nimiž patřil k nejvýraznějším osobnostem plzeňský architekt František Sammer. V knize Galaxie Le Corbusier: svět přátel na fotografiích ze sbírky Františka Sammera (2021, Artefactum) se Hrabová věnuje sociálním vazbám z pařížského ateliéru prostřednictvím dobových fotografií, které v roce 2016 objevila v zapomenutém Sammerově archivu v Indii. Zabývá se otázkami sociálního a kulturního kontextu výměny myšlenek a mechanismů vytváření mýtů v historii umění a architektury.
