„Chtěli jsme, aby Křídlo pro Kaplického mělo vnitřní sílu,“ říká krajinářský architekt Jakub Chvojka
# Jakub Chvojka, Manifest krajinářské architektury, Od západu nefouká?, Petr Klíma, Plzeň-Doubravka, podcast, rozhovor, veřejný prostor
Vloženo03. 01. 2024
Text Markéta Hossingerová
V dalším díle podcastu Od Západu nefouká? hovoří Petr Klíma s architektem Jakubem Chvojkou o jeho profesní cestě, o vývoji a významu krajinářské architektury a o vlivech politiky a veřejné správy na prostor města.
Detailním popisem několika projektů odhaluje Chvojka nejen svůj fenomenologický přístup v navrhování, ale popisuje i peripetie, jimiž jeho díla v různých fázích procesu vedoucího k realizaci procházela. Jedním z jeho posledních uskutečněných projektů na území města Plzně je působivý altán na Habrmanově náměstí v Plzni-Doubravce. Proč dostal název Křídlo pro Kaplického? Proč má Jakub Chvojka k Plzni ambivalentní vztah? A co hlásá Manifest krajinářské architektury?
Co v rozhovoru uslyšíte:
00:02 – v Plzni
07:00 – o tvorbě veřejného prostoru
20:57 – v Plzni-Doubravce
35:40 – fenomenologický přístup
44:37 – krajinářská architektura
1:01:55 – Centrum Caolinum Nevřeň
O jakých projektech bude řeč:
Křídlo pro Kaplického na Habrmanově náměstí v Plzni-Doubravce, 2017 / spoluautor Ing. arch. Radek Dragoun
Vrchlického sady v Klatovech, 2017–2018
Centrum Caolinum Nevřeň, 2014 / spoluautor Ing. arch. Radek Dragoun
Přepis rozhovoru s krajinářským architektem Jakubem Chvojkou
Ing. arch. Jakub Chvojka je autorizovaný architekt pro obory krajinářská architektura, architektura a územní plánování. Od r. 2005 vede samostatnou praxi architekta, od r. 2011 působí ve studiu CHVOJKA/architekt. Za dokončené stavby dostal řadu ocenění a jeho návrhy byly oceněny v architektonických soutěžích. Občasně bývá členem poroty v rámci architektonických soutěží. Byl členem Autorizační rady a pracovní skupiny Krajinářská architektura České komory architektů. Inicioval vznik skupiny Zapálení na podporu moderní a současné architektury v západních Čechách, kde spolupořádal přednášky a do místních novin psal texty o veřejném prostoru a urbanismu. Dlouhodobě se věnoval tématu pohraničí jako krajiny se silným potenciálem. Je spoluautorem Manifestu krajinářské architektury, který byl zveřejněný 27. 2. 2017.
